Mýty a fakta

Pangamin je jen název?

Před několika desítkami let byla z pivovarských kvasnic izolována nová látka, která byla tehdy na základě svých vlastností zařazena do skupiny vitamínů B (vitamín B15) s pojmenováním kyselina pangamová. Právě po ní dostal své jméno Pangamin K jejím nejbohatším přírodním zdrojům patří pivovarské kvasnice, hnědá rýže, dýňová semena, otruby, sezamová semínka. Její role v našem těle je stále předmětem studia. Dříve se například uvádělo, že má příznivé účinky při zánětu jater, napomáhá odolnosti vůči stresu a další. Svého času se v USA prováděly studie v souvislosti s hyperaktivitou u dětí, ale na relevantní výsledky vědeckých poznatků si musíme ještě počkat.

Konec mýtu – bylo za komunistů skutečně lépe?

Za komunistů bylo líp! Možná patříte k těm, kteří to říkají. Jenže je to skutečně tak? Například Pangamin je dnes o hodně cenově dostupnější jak v roce 1988! Že nevěříte?

Za průměrnou hrubou měsíční mzdu 3 095 Kčs jste si mohli v roce 1988 při ceně Pangaminu 11.20 Kčs koupit 276 sáčků.

Za to v roce 2022 jste si mohli za průměrnou hrubou měsíčné mzdu 39 900 Kč při průměrné ceně Pangaminu 80 Kč koupit 498 sáčků, což je o 80% víc jak v roce 1988!

Po Pangaminu se tloustne.

Pivovarské kvasnice, z kterých se Pangamin vyrábí obsahují řadu látek včetně bílkovin (cca 43%) a hořkých látek pocházejících z chmelu. Ty mohou podporovat chuť k jídlu. Zároveň podporují trávení a využitelnost prospěšných látek z potravy. Pokušení z větší k chuti k jídlu předejdeme tím, že tablety užijeme během jídla nebo těsně po něm. Celkový jídelníček je třeba upravit podle kondice našeho metabolismu, energetického výdaje a nezapomínat na prospěšnost pravidelného pohybu a spánku. To platí pro všechny, nejen pro uživatele Pangaminu!

Pouze produkty s miliardou bifidobakterií a laktobacilů fungují.

Mezi řadou konzumentů doplňků stravy panuje mylné přesvědčení, že rozhodující kritérium pro výběr určitého probiotika je množství mléčných mikroorganismů v denní dávce. Čím víc miliard, tím lépe. Není to tak úplně pravda, spíše jde o marketingový mýtus. Podstatné je, aby se probiotika doplňovala z potravy nebo pomocí doplňků stravy pravidelně! Pokud tomu tak není, množství „přátelských“ bakterií postupně klesá. Bohatost mikrobioty v těle decimuje především málo pestrá a nevhodná strava, stres i nedostatek spánku.

Pangamin bifi a Pangamin bifi plus obsahují Laktobacily a Bifidobkterie (probiotika) a vlákninu inulin (probiotikum). Pangamin bifi plus pak obsahuje navíc stále oblíbený pupalkový olej. Pangamin bifi byl vyvinut ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským. Přišel na trh v roce 1991 jako jeden z prvních pro a prebiotických přípravků (synbiotikum) v době, kdy většina lékařů a lékárníků nevěřila, že by probiotické kultury „fungovaly“ sušené, v tabletě a navíc třeba i po dvou letech. A ony fungovaly a fungují dodnes! Jen produkt, který dokáže naplnit všechna očekávání zákazníků, může zůstat v popředí zájmu už 32 let s více jak 5.000.000 prodaných balení. To je skoro neuvěřitelná 1 miliarda tablet!  

Pangamin a pivovarské kvasnice jsou droždí.

Proces kvašení je známý od pradávna. Už staří Babyloňané a Egypťané připravovali z odvaru obilí nápoj, který nechali zkvasit a který byl podobný dnešnímu pivu. Podobně tomu bylo i s předchůdcem našeho chleba. Za jeho vznikem stály opět kvasnice. Je řada potravin, které jsme si oblíbili a bez kterých si dnešní jídelníček nedovedeme představit, ale nedovedli bychom je vyrobit bez kvasnic. Kvasinek dnes známe celou řadu rodů (druhů) a každý je určen k přípravě či výrobě něčeho jiného.

I pekařské droždí jsou kvasinky ALE: čerstvé droždí jsou živé mikroorganismy s krátkou trvanlivostí, suché droždí jsou mikroorganismy v klidovém stavu s dlouhou trvanlivostí. Droždí se používá zejména na pečení koláčů, buchet, pečiva… Důležité je vědět, že samotné droždí jako pokrm bychom měli používat bez předchozí tepelné úpravy pouze v omezené míře, protože kvasinky se v zažívacím traktu velmi rychle množí a vedle plynatosti mohou poškodit i střevní mikroflóru a tím oslabit imunitní systém.

Pivovarské kvasnice v Pangaminu se oproti droždí již nedokážou množit a proto jsou vhodným doplňkem našeho stravování bez zmíněných nepříjemných vedlejších účinků.

Pivovarské kvasnice nejsou pro vegany, protože jsou živočišného původu. 

Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy. Netvoří plodnice, ale množí se dělením buněk, což je pro ně charakteristické. Používají se k výrobě piva, vína, chleba…Jsou zdrojem bílkovin a mnoha biologicky cenných látek. Mají bohatý obsah dobře stravitelných bílkovin (kolem 40%), minerálů, stopových prvků a zejména komplexu vitamínů B, což platí zvláště pro pivovarské kvasnice (zdroj cs.wikipedia.org). Kvasinky, pivovarské kvasnice tedy mohou bez obav konzumovat i vegani, pro které jsou přínosným zdrojem živin.

Cucavé vitamíny s obsahem sladidel jsou zdraví ohrožující a poškozují zubní sklovinu.

Při výrobě vitamínových cucavých tablet nepoužíváme cukr ani Aspartam, ale především XYLITOL nazývaný též „březový cukr“, který se nachází v přírodě v mnoha druzích ovoce a zeleniny včetně bobulí.

Xylitol se přirozeně vyskytuje i v lidském těle. Je vhodný i pro diabetiky a má asi o 40% menší kalorický obsah než běžný cukr. Protože neškodí zubům, je součástí mnoha žvýkaček a bonbonů. Přispívá k zachování mineralizace zubů, upravuje PH v dutině ústní a může být dobrým pomocníkem před zubním kazem.

Zajímavost: Sladidel existuje celá řada, ale ne všechny jsou k našemu organismu přívětivé. Je proto lepší se jejich konzumaci vyhnout nebo ji rozumně omezit.

K nejpoužívanějším sladidlům patří Aspartam. V období vietnamského konfliktu Američané vyvíjeli látku, která by se mohla rozptylovat vzduchem a měla tlumící efekt na psychiku. Látka, kterou vynalezli však neměla dostatečně silný efekt na to, aby paralyzovala Severo-vietnamskou armádu, ale byla sladká, hodně sladká a dostala název Aspartam.  

Víte, že: WHO plánuje prohlásit Aspartam - jedno z nejrozšířenějších sladidel, za karcinogenní látku v nejbližších měsících? Pro známé potravinářské výrobky, žvýkačky a kolové limonády to bude mít velký dopad. Na druhou stranu, je to dobře, nemyslíte? V našich produktech Aspartam rozhodne nenajdete, takže nemusíte mít obavy.

Pangamin (ne)voní a je hořký.

Pangamin má aroma po použité surovině – sušených pivovarských kvasnicích, které mají typickou chlebovo-kvasnicovou vůni a světle hnědou barvu. Stejně jako v jiných případech i v tomto se najdou ti, pro které má Pangamin příjemnou vůni, jiní jeho aroma budou vnímat opačně. Hořká chuť Pangaminu pochází z chmele, který je jednou ze základních surovin při výrobě piva. Chmelové hořčiny mají řadu pozitivních vlastností. Aby nás kvasnice na jazyku „netrápily“, vyrábíme pro vás Pangamin ve formě tablet a pro ještě snazší užívání máme v nabídce Pangamin dražé, který je určený především pro děti.

Pivovarské kvasnice nadýmají a mohou způsobit kvasinkovou infekci.  

Pivovarské kvasnice obsažené v Pangaminu jsou sušené a inaktivní. To znamená, že se nemohou dále rozmnožovat a nelze je tak například použít jako kvásek. To je důležité, protože aktivní kvasnice (například pekařské droždí) se ve vhodném prostředí množí a vylučují oxid uhličitý, který nadýmání způsobuje. Tomu tak u kvasnic v Pangaminu není. Proto nejsou příčinou kvasinkové infekce nebo její průběh nezhorší.

Pangamin je vhodné užívat jen, když se necítím dobře. K dlouhodobému užívání není určený.

Pivovarské kvasnice – Pangamin je samozřejmě vhodné užívat jako doplněk stravy při různých potížích, v rámci rekonvalescence, při velkém fyzickém i duševním výkonu atd., což se dočtete ve volně dostupných zdrojích na internetu. Historie jejich konzumace sahá stovky let zpátky a je jen málo produktů, které se těší oblibě tolik let a jsou stále v hledáčku lidí. Někomu z vás se v této souvislosti možná vybaví med, který provází lidstvo podobně dlouho. Většina z Vás ví, že pivovarské kvasnice jsou vedlejším produktem při výrobě piva, které se vyrábí z vody, ječmene a chmele a mají tedy přirozený původ. Nemají negativní vedlejší účinky, nezatěžují organismus ani při dlouhodobém užívání. Nejde o léčivo, u kterého očekáváme odezvu v řádech desítek minut nebo hodin a jehož užívání je většinou časově omezené, ale jsou vhodné k pravidelné a dlouhodobé konzumaci a určitě si zaslouží být součástí pestré stravy, na kterou se dnes tak často a správně poukazuje.   

Když piju pivo, nemusím užívat vitamíny B, protože jich tam je dost. 

Když od někoho uslyšíte nebo se dočtete, že pivo obsahuje vitamíny skupiny B, nemusíte se s ním hádat. Je to pravda. Ale aby je organismus získal v dostatečném množství, museli byste vypít asi 3 litry piva denně – tedy 6 půllitrů. To není právě málo a musíte vzít v potaz, že alkohol je pro zdravý životní styl problém a nemá cenu dělat, že není… Negativita alkoholu jednoznačně převyšuje přínos vitamínů, minerálů (vápník, fosfor, draslík, hořčík), stopových prvků (železo, měď, zinek, mangan) a bílkovin s vysokým podílem esenciálních aminokyselin obsažených v pivu. Pivovarské kvasnice, které stojí za kvasným procesem při jeho výrobě, do sebe dokáží v průběhu tohoto procesu vstřebat všechny zmíněné mikroživiny, které ve zbytkovém množství zůstávají i v pivu. Obsah vitamínů B se v pivu navíc ještě sníží jeho pasterizací, protože většina „béček“ nemá rádo vysoké teploty. Pangamin se vyrábí ze šetrně sušených pivovarských kvasnic, kdy doporučená denní dávka 12 tablet u Pangaminu klasik, obsahuje například tolik vitamínu B2, kolik je ve 4 půllitrech piva, u kyseliny listové by jste museli vypít minimálně 3 piva u vitamínu B12 pak dokonce piv 14. Raději je tedy lepší sáhnout po lety prověřeném doplňku stravy, jakým Pangamin je, než „béčka dohánět“ množstvím vypitého piva. Navíc ušetříte, protože zmíněných 12 tablet stojí v průměru jen 5 Kč. Schválně, si zkuste spočítat, kolik oproti pivu získáte navíc užitečných živin v přirozené formě a ještě kolik ušetříte za rok…

Užívat doplňky stravy nemá smysl. 

Jako u všeho i v tomto případě se najdou zastánci i odpůrci užívání doplňků stravy.
Kvalitní doplňky stravy už dlouho nejsou jen mixem chemických sloučenin slibujícím v jediné zázračné tabletě dlouhý a zdravý život. Jejich výroba je sofistikovaná podobně jako u léků s důrazem na kvalitu a stále více nachází inspiraci v přírodě, v přirozených procesech. V dnešní uspěchané době (stres), vlivem nesprávných výživových návyků, pobytem v městských aglomeracích, sedavému zaměstnání a celou řadou dalších faktorů, které můžeme jednoduše shrnout do jednoho slova – civilizační, mají doplňky stravy jednoznačně smysl.  
Je třeba si uvědomit i skutečnost, že díky naší poloze uprostřed Evropy chybí v našem jídelníčku například jód. V půdě je malé množství selenu, který se tak do potravinového řetězce dostává v nedostatečné míře. Vlivem intenzivního hospodaření (hnojení, chemické postřiky…) se do potravin dostávají látky, které naše tělu rozhodně neprospívají.
Doplňky stravy v rámci pestrého jídelníčku smysl tedy určitě mají. Vybírejte ty, které obsahují osvědčené přírodní látky, přírodní extrakty, vitamíny nebo minerály v biologicky aktivní formě, která zajistí jejich využitelnost organismem.
Dejte přednost těm, které používají rostlinná barviva, nemají žádná „Éčka“ nebo jen nezbytné minimum, nepoužívají konzervanty, stabilizátory a podobně... 
 

Cucavé tablety s obsahem sladidel jsou zdraví ohrožující  a poškozují zubní sklovinu.

Při výrobě vitamínových cucavých tablet nepoužíváme cukr ani Aspartam, ale především XYLITOL nazývaný též „březový cukr“, který se nachází v přírodě v mnoha druzích ovoce a zeleniny včetně bobulí. Xylitol se přirozeně vyskytuje i v lidském těle. Je vhodný i pro diabetiky a má asi o 40% menší kalorický obsah než běžný cukr. Protože neškodí zubům, je součástí mnoha žvýkaček a bonbonů. Přispívá k zachování mineralizace zubů, upravuje PH v dutině ústní a může být dobrým pomocníkem před zubním kazem.

Zajímavost: Sladidel existuje celá řada, ale ne všechny jsou k našemu organismu přívětivé. Je proto lepší se jejich konzumaci vyhnout nebo ji rozumně omezit. K nejpoužívanějším sladidlům patří Aspartam. V období vietnamského konfliktu Američané vyvíjeli látku, která by se mohla rozptylovat vzduchem a měla tlumící efekt na psychiku. Látka, kterou vynalezli však neměla dostatečně silný efekt na to, aby paralyzovala Severo-vietnamskou armádu, ale byla sladká, hodně sladká a dostala název Aspartam.  

Víte, že: WHO prohlásilo Aspartam- jedno z nejrozšířenějších sladidel, za karcinogenní látku? Pro známé potravinářské výrobky, žvýkačky a kolové limonády to bude mít velký dopad. Na druhou stranu, je to dobře, nemyslíte? V našich produktech Aspartam rozhodne nenajdete, takže nemusíte mít obavy.